Velká, pravidelná akce Brněnského spolku cykloturistiky, která proběhla dne 3. – 6. července 2021, a kterou jako obvykle zorganizoval Martin s Petrou. Tentokrát do oblasti Žatecka, do oblasti pod pohořím Džbán. 
První den jsme využili k přesunu po ose z vlaku v Litoměřicích do místa ubytování v pivovaru v Mutějovicích. Jako obvykle bylo po této trase dost ke koukání, i když nás trochu potrápilo počasí. Krátce po vystoupení se přihnala bouřka, s okem přímo v oblasti Litoměřic. Naštěstí jsme mohli odhadnout podle aplikace v mobilu, kdy v místě bouřka trochu poleví, protože se stále motala na jednom místě a nechtěla odejít, a za mírnějšího deště se nám podařilo proklouznout. Ale i tak jsme jeli v slabém dešti poměrně dlouho. Náplastí na to nám byly zajímavé a docela pěkné pohledy na okolní krajinu. Jeli jsme přes Kostice, 
Louny, Jimlín, Domoušice do Mutějovic. Viděli jsme řady chmelnic, zajímavý byl pohled na řeku Ohři. Podívali jsme se na rodný dům Jaroslava Vrchlického, na pozemky mezi poli, kde se za evropské peníze zkouší navrácení živočichů a rostlin do míst, odkud jsou stále intenzivním zemědělstvím vytlačovány. Viděli jsme i čerstvě vyhořelou starou stavbu a zajímavý Nový hrádek v Jimlíně. Břeťa stihl i defekt. Po příjezdu do pivovaru jsme byli odměněni dobrým jídlem. 
Druhý den jsme, již za krásného počasí, jeli výlet po trase Mutějovice – Petrohrad – Jesenice – Mutějovice. Opět mezi chmelnicemi, rybníky a rybníčky. Také jsme se zastavili na rozhledně na Tobiášově vrchu, kde jsme obdivovali úžasný výhled. Pak jsme putovali krajinou, hodně poznamenanou silnými větry. které tu dřív byly. Museli jsme často měnit a vyhledávat cestu kvůli četným spadlým stromům, místy jsme se s koly prodírali lesem, téměř nesjízdnými 
úseky. Zajímavý byl Petrohrad se zámečkem, Psychiatrickou léčebnou a poutní cestou. Ale nejzajímavější byla krajina s četnými chmelnicemi a poli.
Třetí den jsme jeli na výlet do Žatce. Ten byl také velmi zdařilý, ale museli jsme ho kvůli dešti v Žatci ukončit a vrátit se místním soukromým vláčkem. Ale nejdřív jsme si jeli prohlédnout Kamenné řady u
Kounova, které jsou umístěny na kopci, mají hodně starý původ a vlastně se tak úplně neví, k čemu sloužily. Ale na pohled to bylo zajímavé. A pak jsme jeli na zříceninu hradu Pravda, kde bylo skvělé místo na svačinku a pěkné výhledy. Dál jsme vyhledávali zajímavé pohledy do kraje, kochali se a fotili krajinu. Zastavili jsme se i u pověstí opředeném menhiru Zakletý mnich u Drahomyšle. Údajně je nabitý silnou energií, kterou čerpá ze země i z kosmu. Rozhodně je zajímavý. Další zastavení bylo u zámku ve Stekniku. A následoval Žatec s nejmenší chmelnicí na světě. A pak hurá na vláček a do Mutějovic.
Poslední den jsme měli vytyčenou velmi zajímavou cestu přes Rakovník údolím Berounky kolem hradu Křivoklát do Berouna. Měli jsme již stále krásné počasí a celá cesta byla opravdu pěkné pokochání. Všude
hezké výhledy. V Rakovníku bylo, po prohlídce města, zajímavé podívání na zkamenělé kmeny stromů, vystavené v parku. A pak jízda kolem Berounky malebným údolím až k hradu Křivoklát. Ten jsme si samozřejmě řádně nafotili a pak již jen pokračovali přes Nižbor do Berouna. V Berouně na skvělý oběd v Mexické restauraci a pak, po prohlídce města, hajdy na vlak a domů.
Opět skvělé, povedené putování. Velké díky Martinovi i Petře.