Dne 4. 9. 2021 jsem se zúčastnil akce Vinařských stezek – Putování po Modrých Horách. A opět pěšky. Na kole bych z toho tolik neměl. Přeci jen jde i o ten košt našich znamenitých moravských vín a to jde s kolem dohromady docela špatně. To už vyžaduje speciálnější akci se zajištěným ubytováním, aby z toho člověk opravdu něco měl.
Na akci jsem se dopravil opět osvědčeným vlakem do Hustopečí a autobusem do Velkých Pavlovic. Start byl u Sokolovny, kde stačilo jen předložit vytištěnou vstupenku zakoupenou na internetových stránkách a po obdržení mapky a nosičky se skleničkou hned vyrazit. A hned před opuštěním Velkých Pavlovic bylo první zastavení a první ochutnávka ve vinném baru Vinium.
A další v Barague Wine Gallery cestou na rozhlednu Slunečná. I když stavba vypadal velmi moderně, burčáček měli dobrý. Ale byl to teprve začátek, a tak žádné velké sezení a hajdy dál mezi vinicemi za zvuku salv z reproduktorů, jak u Verdunu. Ale na ptáky to kupodivu fungovalo. Hrozny ve vinici pěkně zrály a neviděl jsem poblíž jediného. Pak již jen do táhlého kopce k rozhledně Slunečná. Ale ještě před ní bylo další občerstvovací zastavení, i když asi neoficiální. Ale burčák opět výtečný. A to bylo hlavní. A pak nahoru na rozhlednu. Byl odsud úžasný rozhled. A pak další občerstvení, přímo na úpatí rozhledny.
A pak již přes Bořetice k nejvyhlášenější lokalitě, a to Kraví hora. Zde jsme obchůzku začali odzadu, a to od vinařství U Nováků. A musím říct, že zde jsem měl asi nejlepší burčák toho dne. Vynikající. Červený. Později jsem litoval, že jsem déle neposeděl. A pak mezi sklípky Kraví hory k další a další občerstvovačce. Zde, ve vinařství Jedlička byl super gulášek.
A pak směr Němčičky a prohlídka Arboreta Němčičky. To hodně překvapilo. Bylo perfektně připravené pro odpočinek pocestných i hry jejich dětí, včetně bobové dráhy. No, to jsem koukal. A pak jsem se vrátil nad Kraví horu na zdejší rozhlednu. Opět skvělý výhled.
A pak zpět do Němčiček, do vinařství Procházkovi. A zde již jen krátce, vzhledem k pokročilému času, a hurá zpět do Velkých Pavlovic. Tady nás již uvítala docela slušná cimbálka a poslední možnost koštu a koupě zdejšího vynikajícího vína.
Opravdu jsme si to perfektně užili. Vůbec jsem nelitoval, že jsem to šel pěšky. Sice jsem toho tolik nezvládl, ale o to víc jsem si to vychutnal.