Opět pravidelná akce cykloklubu, tentokrát do oblasti Posázaví. Akci organizovala, jako vždy Petra s Martinem.
První den, to je 3. července, jsme se sjížděli, někteří autem, někteří vlakem a po ose do Zbraslavic, kde jsme měli připravené ubytování v hotelu Hubert. Protože jsme byly v místě ubytování poměrně brzo, udělali jsme si ještě každý malou projížďku na kole. Já jsem se rozhodl jen pro krátkou v blízkosti Zbraslavic. Nejdřív jsem si prohlédl Zbraslavice, a to hlavně zámek s galerií soch, které jsou zde umístěné po tvůrčí činnosti sochařů. Pak jsem se vydal na planinu nad vesnicí, a to směrem na Chotiměřice, přes Holý vrch na Krasoňovice do Hodkova, kde jsem se zastavil na kus řeči dole ve mlýně, a pak již zpět přes Hranice do Zbraslavic. Taková malá projížďka, ale do Hodkova slušné převýšení.
Druhý den, to je 4. července, vybrala Petra nejdelší naplánovanou cestu, a to přes Petrovice do Zruče nad Sázavou, Dolní Pohleď, kolem Vlastějovic, Bohdaneč a zpátky do Zbraslavic. Trasa byla velmi členitá, stále nahoru a dolů, ale velice hezká.
Třetí den jsme jeli trasu na hrad Sion, Jana Roháče z Dubé a pak na Malešice, kde jsme si prohlédli místo a památník husitské bitvy se sochou Jana Žižky, a pak stále pěknou krajinou, až do Kutné Hory. Tu jsme si řádně prohlédli a zde jsem se oddělil a jel vlakem zpět do Zbraslavic. Ostatní pokračovali ještě dál, do Čáslavi a zpět do Kutné Hory, a rovněž vlakem do Zbraslavic.
Čtvrtý a poslední den jsme se přesunuli auty do Ledče nad Sázavou, odkud jsme podnikli poslední trasu podél Sázavy, do kraje Jaroslava Foglara. Jeli jsme cestou, kde byly zastavení pro junáky, s úkoly, které měli splnit. Vše ve fotogalerii. Místy pěkné kopečky. A pak dál, až do kempu Stvořidla, přímo u řeky Sázavy. Ty jsou velmi známá. Zde jsme si dali malé občerstvení. A pak dál, podle Sázavy, až do Světlé nad Sázavou. Zde jsme po velkém hledání občerstvovny poobědvali. A pak jsme jeli celou trasu zase zpátky, jen před Ledčí jsme odbočili do Sluneční zátoky, kde se konaly junácké tábory pod vedením legendárního Jaroslava Foglara, zvaného Jestřáb. A pak honem zpět do Ledče, k autům a pak již jen zpátky, domů.
Celá akce byla velmi povedená, počasí nám nádherně vyšlo. Lepší to být nemohlo.